Jak je to s GMT a UTC

Jak je to s GMT a UTC

V souvislosti s přechodem z letního na normální čas a několika nedávnýni články v médiích bychom se pokusili blíže vysvětlit celou problematiku. Po dohodě s členem Petr_P diskuzního fóra přidávám jeho (jen mírně upravený) příspěvek, který skvěle a srozumitelně vysvětluje rozdíly mezi oběma pojmy.

Vydáno 4. 12. 2011, autor Kamil

Greenwich Mean Time (GMT) nikdo rušit nebude, protože se v civilním životě a technické praxi (přesný čas, telekomunikace, doprava, apod.) přestal používat právě už v roce 1972 (!). Tehdy ho nahradil modernější Univerzální koordinovaný čas (UTC). Všechny informace o čase, podle kterého si seřizujeme hodinky, nebo podle kterého létají dopravní letadla, jsou dnes založeny na UTC. Rychlý rozvoj radiokomunikačních systému v 60. letech si to vynutil používání velmi přesného času, který poskytovala tehdy nová (1955) technologie měření času pomocí atomových hodin.
Čas GMT je odvozen od pohybu rotující planety Země v solárním systému. Hodně to komplikuje nepravidelnost „chodu“ Země. Není to ani zdaleka dokonalá koule a navíc svoji rotaci okolo zemské osy zpomaluje, tedy i (střední ) GMT rok se postupně zkracuje. Čas UTC je ale naopak je „superkonstantní“ podle rozpadů atomu cesia. Oba časové systémy se tedy během roku pomalu rozcházejí (UTC je delší). Při zavádění systému UTC ale jeho tvůrci nechtěli, aby se atomový čas UTC rozcházel s přirozeným cyklem života na Zemi, který se po milióny let řídil podle polohy Slunce. Proto se UTC skokově koriguje (zkracuje) pomocí tzv. „přestupných sekund“. Tyto koordinované korekce jsou důvodem proč je v názvu UTC to "C neboli coordinated" jako koordinovaný. Zatím se to děje cca jednou za rok, kdy se atomové hodiny musejí „přetočit“ zpátky o 1 sekundu.
Časem se ale ukázalo, že s tím, jak přibylo různých center přesného času (například každá z desítek navigačních družic má v sobě atomové cesiové hodiny) a na ně napojených všudypřítomných elektronických systémů, je organizačně i technicky velmi komplikované všechny ty atomové hodiny v jeden okamžik správně přenastavit. Umělé zkracování času také komplikuje různé delší časové záznamy (technické, vědecké), protože se tyto korekce musí také započítávat. Navíc si vědci a inženýři za 40 let provozování časoměrného systému UTC všimli, že lidé odchylku cca jednu sekundu ročně ani nepostřehnou. Vědci navíc hledí do vzdálené budoucnosti a nemohou ignorovat zpomalování rotace Země, což by v dalších stoletích vyvolalo nepřijatelně velké množství jednosekundových korekcí. Je spočítáno několik dalších století dopředu a za cca 2000 tisíce let by se musela ubrat jedna sekunda každý měsíc. Proto vznikl současný vážně míněný oficiální návrh, aby se od sekundových korekcí upustilo. Za našeho života si stejně nikdo ničeho nevšimne (cca 1 minuta za 60 let vůči slunečnímu GMT času). Až to bude potřeba, tak se odborná mezinárodní komise zase sejde a dohodne se třeba na provedení většího jednorázového skoku na ladění času slunečního a atomového. Takovéto manipulace s časem a kalendářem nejsou v historii lidstva nic neobvyklého. Nejznámější příkladem je Juliánský a Gregoriánský kalendář, které se souběžně používaly v různých zemí až do počátku 20. století, kdy rozdíl činil už 13 dní. Tento zmatek měl dozvuky i mnoho desetiletí poté. Například v našich zemích jsme měli dlouhá totalitní léta srandu z toho, že ruská bolševická „říjnová“ revoluce (podle Juliánského kalendáře platného v Rusku té doby) se „slavila“ až v listopadu (našeho Gregoriánského kalendáře).
Tím se dostávám oklikou zpátky k GMT. Ten má také svoji bohatou historii. Za svůj vznik vděčí rozvoji jiného technického oboru – železnice, konkrétně ve Velké Británii v první polovině 19. století. Železniční společnosti ho jako první adoptovaly pro své potřeby už v roce 1847 a postupně se stal i oficiálním časem ve Velké Británii. A v roce 1884 se GMT stal i mezinárodním časovým standardem, k čemuž přispělo také to, že Britské impérium byla tehdejší globální supervelmoc a jejich časový a souřadnicový systém byl v té době už nejrozšířenější. Královská observatoř Greenwich byla nejen základnou pro měření GMT, ale také referenčním bodem britského souřadného systému, jehož nultý poledník touto observatoří procházel. Stejně jako GMT i tento souřadný systém byl v roce 1884 přijat jako mezinárodní standard. Zajímavostí je, že až do roku 1925 GMT čas začínal (nuloval se) v poledne, teprve od roku 1925 začíná o půlnoci (stejně jako dnešní UTC). Při přechodu na nový čas jednoduše vymazali 12 hodin.
Ale zpátky k hodinkám. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu se používání zkratky UTC mezi obyčejnou populací nějak neuchytilo a dále se používá GMT, ačkoliv ve skutečnosti všechny časomíry jsou seřízeny podle UTC. To samé platí i pro hodinářské výrobce, kteří stále produkují GMT verze hodinek a pojem UTC je spíše výjimkou. Možná proto, že by obyčejní lidé slovíčku UTC opravdu nerozuměli. Tak jak tak hlavní funkcí GMT komplikace na hodinkách je schopnost zobrazovat časy ve dvou různých časových pásmech. Asi zradou pro všechny GMT hodinky, které umožňují skok jen po celých hodinách, bude současné administrativně/politicky stanovené nastavení časových pásem ve světě. Některé státy jako například Indie nebo Venezuela mají časové pásmo nikoli na celé hodiny ale na poloviny hodin od UTC.

Autor: "Petr_P"
Zdroj: Wikipedia, Wikimedia
Foto a obrázky: Wikipedia a Josef Khol
Red. úprava: Josef Khol




34 Komentářů k tomuto článku