Chronomag.cz

Steam Punk, Kiss a hodinařina aneb Arpa je Arpa

Vydáno 12. 5. 2013, autor redakce

Yvan Arpa je enfant terrible švýcarského hodinářství, ale hlavně originální hodinkový návrhář. Začal svoji kariéru jako profesor matematiky v různých zemích, aby pak po krátkém působení v profesionálním ringu bojových umění v Thajsku a překonání Papuy Nové Guiney pěšky, našel cestu zpátky do Švýcarska a hodinářského průmyslu jako hlavní výkonný manažer pro sportovní modely Sector, kde uvedl No Limit koncept. V roce 1997 nastoupil k Richemontu a u značky Baume et Mercier působil jako řídící manažer pro Evropu a Asii. Od roku 2002 do roku 2006 pracoval v Hublotu jako řídící manažer a podílel se na spuštění řady Big Bang. Od roku 2006 byl výkonným ředitelem Romaine Jerome, kde začal vytvářet veleúspěšnou řadu DNA - hodinek, které nesou stopu dějin (měsíční prach, Titanic). V roce 2009 spustil vlastní značku ARTYA. Současně pracuje jako konzultant pro řadu dalších značek, mimo jiné působí jako externí šéf pro řízení výroby v Jacob & Co.
V šest jsem dorazil znovu, Arpa tam seděl s nějakým jiným hostem u stolu, vyskočil, představil mi svoji manželku, ta že mi předvede současnou produkci ARTYA a pak že si popovídáme. Arpa je menší rtuťovitý chlapík se zaťatým výrazem školního rváče, který co chvíli rozzáří šťastný dětský úsměv, na krku má něco divného stříbrného, na rukách několik prstenů s lebkama, provázky kolem zápěstí, černá porozepnutá košile. Paní Arpová vypadala velmi nenápadně a tiše, oblečená do střízlivých letních šatů. Svého muže sledovala s takovým milým, klidným a trochu rezignovaným výrazem. Vytáhla šuplíky s řadou Son of a Gun - to jsou ty s náboji. Náboje jsou použité. Pouzdra surová, mohutná, malé mechanické strojky schované uprostřed jako střed terče. Nové modely mají zaměřovací čárky jako indexy 3, 6, 9 a 12.
UKAŽ MU TY S LUNETOU ZASAŽENOU BLESKEM! zařval na manželku přes stůl Arpa. VIDĚLS TO VIDEO? křiknul na mě. Říkám, že ne a on řve na manželku, ať mi taky UKÁŽE TO VIDEO. Paní mi podává hodinky s divnou lunetou nepravidelného tvaru, plnou barevných šmouh v zelené, modré, fialové a červené. Do toho spouští video na iPadu, kde se Arpa souká do azbestového obleku, nazouvá holínky a rukavice, bere do ruky hodinky a natahuje se s nimi k bleskům, které lítají z nějakého zařízení na zdi. Najednou se blesk spojí s hodinkami a Arpa na obrazovce se klepe a drží a drží. Paní Arpová říká, že je to trochu šílená technika, a že se to nedá provozovat denně.
Pak vytáhnou hodinky s nějakými zbytky plechu na ciferníku a Arpa řve: TO JE Z MOJÍ NABOURANÝ MOTORKY! VIDĚLS MOJI MOTORKU VENKU? Jo, jo, viděl říkám, mám ji vyfocenou, pěkná. To byly Sound of Gears.
A pak už přichází Son of Sound, hodinky ve tvaru těla kytary, z boku ladící kolíčky, dřevěný ciferník se strunami, ručkami a mini sčítači chrona. Arpa se loučí s tím jiným hostem, přijde ke mně, zachechtá se, plácne mě do ramene a ukazuje mi, že má na ruce Syna Zvuku v červeno-modrém provedení, které snad spáchal se skupinou KISS. Vysvětluje mi, že takové hodinky ještě nikdo jiný neudělal. Zdají se mi hrozně velký, vypadají, že budou nepohodlný. Zkouším tlačítka/ladící kolíčky, jdou nějak divně a jsou trochu nakřivo. Končíme prohlídku hodinek ARTYA.
Arpa se přestane pochechtávat a říká mi, ať se jdu na něco podívat. Na druhý straně stolu úplně zvážní a představí mi svůj ženevský projekt, hodinky SPERO LUCEM, v porovnání s produkcí ARTYA veleuhlazené hodinky, pro které chce získat ženevskou pečeť a jak říká, konkurovat Patekům a Vacheronům. Ukazuje mi dvoje elegantní hodinky v bílém a růžovým zlatě s vlastními strojky, které dělá s bývalým manažerem z Pateků a za peníze čínské investorky. Vlastní strojky, turba, komplikace, nápisy vyryté ve zlatě nějakým švýcarským umělcem. K tomu ještě vyrobil kudlu s čepelí zakalenou známou "bleskovou" technikou, vystřelovák s kolečkama po straně. Pak ještě vytáhne z tašky propisku z karbonu s bleskovou sponou. Chtěl by ženevskou pečet pro hodinky, kudlu i propisku, ale prý je v tom hodně politiky velkých firem. Nechtějí nikoho pustit do svého byznysu, že jo? říkám. JASNĚ, zařve, A URČITĚ NE NĚKOHO TAKOVÝHO, JAKO JSEM JÁ! No, držím mu palce, ale asi to bude chvíli trvat, než se Patek začne bát.
Poděkuju za bezva pokec, ještě mě dvakrát plácne do ramene, zeptám se, jestli můžu udělat fotku mistra, zařve JASNĚ, zapózuje jako boxer, podáme si ruku jako černoši ve filmu a jdu. Super schůzka s ďáblem hodinářem. A pak, že je to trochu nudný obor, v podání Arpy je hodinařina bláznivá zábava. A to jsem se ještě nestihl podívat na jeho Crazy Projects.
A ještě k těm Spero Lucem. Tenhle model má tzv. crazy hands - při odbíjení repeateru se ručky ukazující čas bláznivě roztočí a po posledním úderu se vrací do správné polohy.

Text: Vít Vařeka
Foto: Artya, Vít Vařeka, Josef Khol